Jugoslávie - GPJP

Copy and paste this link to your website, so they can see this document directly without any plugins.



Keywords

Jugoslávie, VÁLKA, Srbové, Srbů, Srbská, Kosova, země, Albánců, Kosovo, Albánci, samostatnost, Hlavní, NATO, proti, srbské, Srby, Srbska, KOSOVU, BOSNĚ, válečných, Republika, jako, armáda, Bosňáci, 1991, Republiky, Srbské, ICTY, 1999, JUGOSLÁVIE

Transcript

KONFLIKTY NA ÚZEMÍ BÝVALÉ
JUGOSLÁVIE (1990–2010)
Problémové oblasti současného světa
Seminář GPJP 2010/11
JUGOSLÁVIE (1990)
1 7702,0PrištinaKosovo5a
3
4
1
5
5b 2
6
Kód na
mapě
3 60023,5Bělehrad
Jugoslávie
celkem
2 1802,0SkopjeMakedonie
2 3300,7Titograd
(Podgorica)
Černá Hora
2 4904,4SarajevoBosna a
Hercegovina
2 9705,7BělehradSrbsko
(vnitřní)
3 3802,0Nový SadVojvodina
5 3504,8ZáhřebChorvatsko
6 9402,0LublaňSlovinsko
HDP/ obyv
(USD)
Počet
obyv (mil.)
Hlavní
město
Země
Celková rozloha: 256 000 km2
JUGOSLÁVIE (1990)
• Etnické složení:
Slovinsko: Slovinci
Chorvatsko: Chorvaté, Srbové
(12 %)
Bosna a Herzegovina: Bosňáci /
Muslimové (43 %), Srbové (31
%), Chorvati (17 %)
Srbsko (vnitřní): Srbové
Kosovo: Albánci, Srbové (15 %)
Vojvodina: Srbové, Maďaři (19
%)
Černá Hora: Černohorci a
Srbové
Makedonie: Makedonci,
Albánci (25 %)
Celá Jugoslávie (1981):
Srbové a Černohorci 39 %, Chorvati 20 %, Muslimové /
Bosňáci 9 %, Slovinci 8 %, Albánci 8 %, Makedonci 6 %,
Jugoslávci 5 %, Maďaři 2 %
OBECNÉ PŘÍČINY KONFLIKTŮ
• Křižovatka civilizací
– Asie x Evropa x Afrika; Západ x Východ x Islám; katolíci x pravoslavní x muslimové
– Vliv Ruska (ochránce Srbů) a Německa
• Národností rozrůzněnost, přeshraniční menšiny
– Demografické změny: např. nejdříve přírůstek expanze, pak úbytek Srbů; přírůstek
Bosňáků a zejména Albánců
• Historické křivdy
– Historická paměť, animozity, rodová a klanová tradice, krevní msta
– Balkánská horká krev
• Srbská rozpínavost; snahy o Velké Srbsko (ale i o Velkou Albánii)
– Srbové: mytologizace sebe sama, představa o vyvolenosti i ublíženosti (porážka na
Kosově poli 1389)
• Dědictví srbsky centralizované Jugoslávie
– I ekonomické nespravedlnosti; např. 80 % jugoslávských důstojníků Srbové
• Chudoba, velké sociální rozdíly
DĚJINY JUGOSLÁVIE (DO ROKU 1945)
• Staleté střety křesťanů (Srbové, Chorvati) a muslimů (Turci)
– Stálé změny v národnostním a náboženském složení obyvatelstva
• 19. a 20. století: osvobození od turecké (osmanské) nadvlády
• Po 1. světové válce sjednocení se srbochorvatskou dominancí → 1918–41
Království Jugoslávie (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců)
• 1941–45: na pozadí 2. světové války probíhá partyzánská a občanská válka
– Národnostní a politické spory
– Partyzáni (komunisté – Tito), Četnici (srbští nacionalisté, royalisté), Ustašovci
(chorvatští pronacističtí separatisté)
• 1944–5: partyzáni (omezeně podporovaní Spojenci) vítězí a osvobozují a
sjednocují zemi → vznik komunistické Socialistické federativní republiky
Jugoslávie (1943–92)
Josip Broz TITO
• (1892–1980)
• Slovinsko-chorvatský původ
• Vůdce jugoslávských partyzánů za 2. světové války
• 1943–63: premiér Jugoslávie
• 1953–80: prezident Jugoslávie
• Kombinace komunismu, nacionalismu a autokracie
• Jednota Jugoslávie, posilování federalismu
• Silný kult osobnosti → Tito jako symbol vítězství
partyzánů nad nacisty, symbol Jugoslávie a „svorník“
jejích národů
DĚJINY JUGOSLÁVIE (DO ROKU 1990)
• Po 1945: budování komunistické Jugoslávie po sovětském vzoru
• 1948: roztržka Tito – Stalin → Jugoslávie se odtrhává od sovětského bloku
– Vůdčí role Jugoslávie v „Hnutí nezúčastněných států“
– Silná role armády (federální + republikové „teritoriální“)
– „Most“ mezi Východem a Západem (i pro Čechoslováky)
• Komunistická diktatura, ale s prvky uvolnění a reforem
– Přetrvávající soukromé zemědělství
– Částečně volný trh – „Tržní socialismus“
– Volný pohyb lidí za prací na Západ (Západní Německo, Rakousko)
• Federace: 6 republik a 2 autonomní území v rámci Srbska
– Celá Jugoslávie i každá republika má vlastní parlament, vládu a prezidenta
– Rovnoprávnost národů
– Přerozdělování bohatství SZ → JV (rozvoj Kosova, Makedonie)
• 70. a 80. léta: hospodářská krize, nezaměstnanost → pokusy o další
hospodářské reformy
JUGOSLÁVIE NA PŘELOMU 80. A 90. LET
• Po Titově smrti (1980) chybí „svorník“
• Konec Studené války, hospodářské problémy
• Snahy o demokratizaci a ekonomickou liberalizaci (Slovinsko, Chorvatsko)
• Rostoucí nacionalismus
– Srbsko: „Silná Jugoslávie = slabé Srbsko“
– Kosovo: napětí mezí Srby a Albánci, národní „probuzení“ Srbů
• Protichůdné zájmy národů
Slovinci: samostatnost
Chorvaté: samostatnost či volná Srbsko-chorvatská federace
Srbové: centralizovaná Jugoslávie pod srbským vedením
Albánci: samostatnost či zachování / rozšíření autonomie
Bosňáci a Makedonci: zachování / rozšíření autonomie
• Demonstrace, průvody, protesty (Kosovo, Vojvodina, Slovinsko)
• 1989: prezidentem Srbska se stává nacionalista Miloševič a manipulacemi
ovládá celou Jugoslávii
• Politické spory neřešitelné → rozpad Jugoslávie
Slobodan MILOŠEVIĆ
• (1941–2006)
• 80. léta: bezvýznamný úředník, 1987–89: proslaven
nacionalistickými postoji v Kosovu → získává moc
(k Srbům): „Nikdo už se vás neodváží bít!“
• 1989–97: prezident Srbska
• 1997–2000: prezident „zbytkové“ Jugoslávie
• Idea Velkého Srbska
• Potlačování demokracie a lidských práv
• Zásadní role ve válkách v Chorvatsku, Bosně a Kosovu
• 2000: odstupuje po prohraných prezidentských volbách
• 2001: zatčen srbskou policií a obviněn ze zločinů proti
lidskosti před Mezinárodním trestním tribunálem pro
bývalou Jugoslávii; zemřel na infarkt v cele
Myšlenka „Velkého Srbska“
ROZPAD JUGOSLÁVIE
• 1991 samostatnost Slovinska
• 1991 samostatnost Chorvatska
– 1991–95 válka v Chorvatsku
• 1991 samostatnost Makedonie
• 1992 samostatnost Bosny a Hercegoviny
– 1992–95 válka v Bosně
• 1999 válka v Kosovu
→ Kosovo pod mezinárodní správou
• 2006 samostatnost Černé Hory
• 2008 samostatnost Kosova
→ Srbsko (s autonomní provincií Vojvodinou) jako samostatný stát
SLOVINSKO – „BLÍŽÍCÍ SE BOUŘE“
• Politicky a hospodářsky nejvyspělejší část Jugoslávie
• Bez výraznějších národnostních menšin
• Přelom 80. a 90. let: snaha o samostatnost,
demokratizaci a ekonomickou liberalizaci
• Odhodlaní, schopní, dobře připravení a jednotní politici
• Jediná zachovaná „teritoriální“ armáda
• 1990: svobodné volby → vítězství demokratické opozice
→ demokratizace, referendum o nezávislosti (89 % pro)
• 1991 (25. června): vyhlášení nezávislosti
Alojz PETERLE, slovinský
premiér 1990–92
SLOVINSKO – „BLÍŽÍCÍ SE BOUŘE“
• Protiakce jugoslávské federální armády → „desetidenní válka“
– 27. 6. – 6. 7. 1991
– Slovinská „teritoriální“ armáda obsadila jugoslávská kasárna a hlavní komunikace,
úspěšně vzdorovala jugoslávským oddílům pronikajícím přes Chorvatsko
– Silná jugoslávská armáda byla nepřipravená, nemotivovaná a demoralizovaná
– Šok Západu, silný politický nátlak na Jugoslávii aby ustoupila
– 62 mrtvých
• Ústup jugoslávské armády → potvrzení slovinské samostatnosti
• 2004: vstup do NATO a EU; 2007: zavedení Eura
• Slovinsko jako nejvyspělejší post-komunistická země
– 2009: HDP v PPP na obyvatele 28 000 USD (ČR: 25 000 USD)
VÁLKA V CHORVATSKU
• Silná srbská menšina (1990: 12 % =
600 000)
– Velká města (Záhřeb)
– Krajina, Západní Slavonie, Východní
Slavonie
• Srbsko-chorvatské antipatie
(partyzáni x ustašovci)
• Nejednotný chorvatský pohled na
budoucnost (samostatnost x volná
srbsko-chorvatská federace)
• 1991: váhavé vyhlášení nezávislosti
Chorvatska
→ i místní Srbové chtějí nezávislost
nebo přičlenění k Srbsku či Bosně →
1991 nezávislost vyhlašuje
Republika Srbská Krajina
Vodárenská věž,
Vukovar
→ Válka (1991–95) mezi Chorvatskem a nezávislou Republikou Srbská Krajina
podporovanou jugoslávskou (stále více srbskou) armádou
VÁLKA V CHORVATSKU
• Chorvatsko
• Prezident Franjo TUDŽMAN (1922–99)
– Prezident 1990–99
– Amatérský historik s kuriózními geopolitickými názory
– Hlavní postava nezávislého Chorvatska
– Nedemokratické, nacionalistické a autoritářské sklony
– Zodpovědnost za řadu zločinů chorvatské armády proti Srbům
– Podpora Chorvatů v Bosenské válce (viz dále)
– Až do jeho smrti nebylo Chorvatsko plně demokratické
• Ante GOTOVINA (*1955)
– Výcvik z francouzské Cizinecké legie
– Generálplukovník chorvatské armády (1991–95) a hlavní postava bojů
proti Srbům
– Měl hlavní podíl na porážce Srbů (operace Bouře)
– 2001: obviněn Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou
Jugoslávii (ICTY) z válečných zločinů; 2005 dopaden, od té doby probíhá
soud
VÁLKA V CHORVATSKU
• Republika Srbská Krajina
– Autonomní srbská separatistická republika
– Krajina („Kninská Krajina“), Západní Slavonie, Východní Slavonie
– 1991–95, 17 000 km2, 450 000 obyvatel
– Hlavní město: Knin (15 000 obyvatel)
• Podpora „zbytkové“ Jugoslávie
• Hlavní postavy – prezidenti:
Goran HADŽIĆ
– Původně skladník, od 2004 stíhán ICTY pro válečné zločiny
• Milan BABIĆ
– Původně zubař v Kninu, 2002 obviněn ICTY z válečných zločinů, 2006
spáchal sebevraždu
• Milan MARTIĆ
– Původně policista v Kninu, od 2002 vyšetřován ICTY z válečných zločinů,
roku 2007 odsouzen na 35 let
Goran HADŽIĆ
5 miliónů krajinských dinárů
VÁLKA V CHORVATSKU
• 1. fáze (1991)
– Chorvatsko politicky a především vojensky slabé → dominance Srbů →
osamostatnění Republiky Srbská Krajina
– Místní Srbové podporováni jugoslávskou (stále více srbskou) armádou; ta dobře
vyzbrojená, ale nemotivovaná a demoralizovaná; 1992 se stáhla
– Hlavní „strategie“ srbské armády: ostřelování z děl bez ohledu na civilisty (např. Vukovar, Slavonski
Brod; Šibenik, Dubrovnik, Zadar)
– Etnické čistky, statisíce Srbů i Chorvatů vyhnány z domovů
– Např. „Vukovarský masakr“: 264 Chorvatů zavražděno Srby (listopad 1991)
• 2. fáze (1992–94): status quo
– Konflikt omezen na pohraniční střety, Chorvatsko se vyzbrojuje
• 3. fáze (1995)
– Dobře vyzbrojená chorvatská armáda zahajuje bleskovou ofenzívu a dobíjí srbská
území (srpen 1995: operace Bouře) → vítězství Chorvatska
• Zločiny na civilistech (vraždy, vyhánění) na obou stranách
– Na pozadí často osobní či majetkové spory
VÁLKA V CHORVATSKU
• Výsledek války:
• Vítězství Chorvatů (1995), zánik Republiky Srbská Krajina
• Přes 20 000 mrtvých
• Vyhnání nebo odchod většiny Srbů z Chorvatska
– Odchod do Srbska či Bosny
– Srbská populace Chorvatska poklesla z 600 na 200 000 (z 12 na 4 % populace)
• Demokratizace a rozvoj Chorvatska po roce 1999 (Tudžman umírá)
– Dnes plně demokratická země, váleční zločinci vydáni k ICTY
– HDP v PPP na obyvatele 2009: 17 600 USD (ČR: 25 100)
– Rozvoj turistického ruchu
– 2009: členství v NATO
– Od 2003: kandidátská země EU, členem se stane 2011 nebo 2012
VÁLKA V BOSNĚ
• Bez jasné národnostní většiny
– 1990: Bosňáci 43 %, Srbové 31 %, Chorvati 17 %
– Národnosti navzájem prostorově „promíchány“ („skvrny na
levhartí kůži“)
– Bosňáci: žili nejvíce rozptýleně; kulturně nejodlišnější; „lidový“
balkánský islám
• Velké rozdíly v hospodářské vyspělosti, ale obecně
zaostalá země
– Zisky z přerozdělování v rámci Jugoslávie
• Rozdíly v zájmech jednotlivých národů:
– Bosňáci: snaha udržet BaH pohromadě
– Srbové: samostatnost či připojení k Srbsku
– Chorvati: nejasné, snad připojení k Chorvatsku
• Váhavé vyhlášení nezávislosti: březen 1992, ale
spory o směřování země → občanská válka
(1992–95)
– Nejhorší válka v Evropě od roku 1945
Mostar, Stari most, 1970 a 2008
→ Nepřehledný konflikt mezi 2 až 3 stranami: především Republika Bosna a
Hercegovina (Bosňáci a Chorvati) a Republika Srbská (Srbové)
VÁLKA V BOSNĚ
• Republika Bosna a Hercegovina (Bosňáci a Chorvati)
– Původní záměr: celá BaH, všechny 3 národy x ale proti
Srbové → v republice BaH zůstávají pouze Bosňáci a
Chorvati
– Hlavní město Sarajevo
– Bosňáci: dominance – hlavní státotvorný národ, snaha
udržet BaH pohromadě; ale nejhůře vyzbrojeni, podpora
pouze od emigrantů ze Západní Evropy
– Chorvati: později podporováni a vyzbrojováni
Chorvatskem → i Bosňáci a Chorvati proti sobě
(Chorvatská republika Herceg-Bosna)
• Alija IZETBEGOVIĆ (1925–2003)
– 1990–96 prezident Bosny a Hercegoviny
– Právník, spisovatel, historik a filozof
– Ideál mnohonárodnostní země
– Hlavní pozitivní symbol válečného období
VÁLKA V BOSNĚ
• Republika Srbská (Srbové)
– Republika Srbská se odtrhuje od Republiky BaH → začátek občanské války
– Hlavní město Banja Luka
– Podpora Srbska, respektive „zbytkové Jugoslávie“ – finance, výzbroj i přímá
vojenská pomoc
– Nejlépe vyzbrojeni, vojenská dominance
• Radovan KARADŽIĆ (*1945)
– 1992–96 prezident Republiky Srbské
– Obviněn z mnoha válečných zločinů
– 1996–2008 na útěku, 2008 dopaden → ve vazbě u ICTY
• Ratko MLADIĆ (*1942)
– 1992–95 náčelník generálního štábu Republiky Srbské
– Obviněn z válečných zločinů na Bosňácích a Chorvatech
– Aktuálně na útěku (nebo mrtvý)
• Vojislav ŠEŠELJ (*1954)
– Radikálně nacionalistický srbský politik původem ze Sarajeva, zastánce
„Velkého Srbska“, na svědomí zločiny v BaH i v Kosovu
– 1998–2000: viceprezident Srbské vlády
– Dokonce i Milošević jej popsal jako „zosobnění násilí a primitivismu“
– Od 2007: u ICTY souzen pro válečné zločiny
VÁLKA V BOSNĚ
• Charakter a průběh války
– 1991: Zbrojní embargo OSN na BaH → nejvíce ublížilo Bosňákům
– Chaos – „všichni proti všem“
– Zločiny na civilistech – masakry, vraždy, vyhánění z domovů, loupeže
– Vyřizování osobních účtů, bohatnutí a prospěch jednotlivců – rabování, pašování
(zbraně, alkohol, cigarety, benzín, potraviny), černý trh, pronájem či prodej zbraní
a techniky nepříteli
– Srbové: vojenská dominance
Obléhání bosňáckých měst a vesnic, jejich ostřelování z děl, následně vypálení
domů a vyhnání (případně zbití, znásilnění či zabití) obyvatel, vytváření
koncentračních táborů pro bosňácké civilisty → etnické čistky
Pomoc „zbytkové“ Jugoslávie formálně ukončena 1993, ale reálně přetrvala
Polovojenské oddíly žoldáků a lůzy naverbované z ulic srbských měst (Beli Orlovi,
Arkanovi Tigrovi, Škorpioni)
– Bosňáci: morální převaha, hlavní oběti války (alespoň zpočátku)
Vytváření spontánních milic a domobran „ulici od ulice“, vznik armády „odzdola“,
ubránění se Srbům téměř s holýma rukama
VÁLKA V BOSNĚ
• Obléhání Sarajeva
– Srbské síly Republiky Srbské a „zbytkové“ Jugoslávie obléhaly
převážně bosňácké Sarajevo 5. 4. 1992 – 29. 2. 1996
– Srbové: 20 000 vojáků, tanky, dělostřelectvo, minomety, letectvo,
ostřelovači
– Bosňáci: pašování zbraní a zásob do města a lidí z města tunely
– 10 000 mrtvých (z toho 1 500 dětí)
– Pokles populace Sarajeva z 525 000 na dnešních 400 000
– Značné poškození budov
• Masakr ve Srebrenici
– Červenec 1995
– Zabito 8 000 bosňáckých můžu a chlapců, 30 000 lidí vyhnáno
– Provedeno armádou Republiky Srbské (Ratko Mladić) a srbskými
polovojenskými jednotkami (Škorpioni)
– OSN vyčlenila Srebrenicu jako „bezpečnou zónu“, ale 400
holandských příslušníků mezinárodní mise UNPROFOR nedokázalo
masakru zabránit
– ICTY i americký Kongres označily masakr za genocidu
VÁLKA V BOSNĚ
• Ukončení války
– Nepříliš úspěšná mírová mise OSN UNPROFOR (1992–95; 40 000 vojáků, vesměs NATO) měla
zajistit mír v Chorvatsku a BaH, ale nedokázala zabránit řadě masakrů, vč. Srebrenice
– Bosňáci se sice nakonec ubránili, ale 1993: 70 % BaH drženo Srby → totální srbská dominance
– 1995: Po zprávách o válečných zločinech (zejm. Srebrenica) Západ zasahuje proti Republice Srbské
– Bombardování Republiky Srbské letectvem NATO + ofenzíva Bosňáků a Chorvatů → ústup Srbů
– Operation Deny Flight, Operation Deliberate Force: 15 zemí NATO, přes 400 letadel, 5 000 osob;
dominance USA (70 % vzletů, 90 % shozených bomb)
– Mírová mise IFOR (1995–96): 80 000 vojáků (60 000 z NATO)
• Západem vnucené Daytonské dohody (prosinec 1995)
– Srbové přinuceni jednat → konec bojů
– Rozdělení země podle stávajících bojových linií (které víceméně odpovídaly etnickému rozdělení)
na část bosňácko-chorvatskou a srbskou
– BaH se stává „protektorátem“ – pod dohledem nejdříve mírové mise SFOR (mise NATO, 1996–
2004) a dnes EUFOR (mise EU, od 2004)
– EUFOR: 2004: 7 000 vojáků; 2010: přes 2 000 vojáků (vč. 2 českých důstojníků)
VÁLKA V BOSNĚ
• BaH organizovaná jako federace
skládající se ze 2 částí:
– Federace Bosny a Hercegoviny (Bosňáci a
Chorvaté)
– Republika Srbská (Srbové)
– Republika Srbská má 2 nesousedící části,
které jsou spojené pouze přes společně
spravovanou enklávu Brčko
– 3 vlády: 1 federální, 2 republikové
– Každá ze 2 částí BaH má vlastní armádu,
policii, zákony; hospodářskou, sociální i
jinou politiku
– Na to vše dohlíží mezinárodní správa
vedená Vysokým představitelem
mezinárodního společenství pro BaH +
mise EUFOR
(aktuálně Valentin INZKO – Rakousko)
VÁLKA V BOSNĚ
• Přes 100 tisíc mrtvých
– Asi 2/3 z toho Bosňáci
– Až 50 000 znásilněných bosňáckých žen
– 90 % válečných zločinů spácháno Srby
• Až 1/2 populace utečenci
– Přes 2 miliony lidí
– Z toho se 1/2 vrátila, ale 1/2 již ne →
trvalé přemístění v rámci BaH či odchod
do ciziny (zejména Srbové)
• Změny prostorového rozložení
národností – etnické „vyčištění“
jednotlivých okresů, koncentrace
národností blíže k sobě
VÁLKA V BOSNĚ
• Hlavní současné problémy BaH
– Slabé hospodářství, vysoká nezaměstnanost, jako měna v praxi slouží euro
– Země je závislá na zahraniční pomoci
– Velká migrace za prací na Západ (německy mluvící země) → odchod mladých a
schopných lidí
– Organizovaný zločin – pašování, šedá a černá ekonomika, kriminalita, obchod s
lidmi, drogy
– Nespolupráce 2 republik → fakticky 2 samostatné země
– Nekvalita politických elit – korupce, rozkrádání státu
• Nejasná budoucnost
– Rozpad země na 2 či 3 části?
– Nekonečný „protektorát“?
– „Černá díra“ Evropy?
– Pomůže vstup do EU?
VÁLKA V KOSOVU
• Kosovo považováno za kolébku srbské státnosti
– Původně čistě srbská populace
– Historické a kulturní centrum Srbů (kostely, kláštery)
– 1389: bitva na Kosově poli (porážka Srbů Turky)
• 1459–1912: turecké panství → islamizace, emigrace
Srbů, imigrace muslimských Albánců
– Od 17. století: početní převaha Albánců nad Srby
• 1945–90: Kosovo jako autonomní území Srbska
– Relativní rovnoprávnost Albánců
– Hospodářský rozvoj z federálního rozpočtu
– Vznik albánské inteligence a elity
• Vysoký populační přírůstek Albánců
– 1953–91: ztrojnásobení Albánské populace
– Emigrace statisíců Srbů do vnitřního Srbska
– Albánci Srby považování za druhořadé a méněcenné
Změny národnostního složení
Kosova (%)
Rok Albánci Srbové
1921 66 26
1948 69 24
1981 77 13
1991 82 10
VÁLKA V KOSOVU
• Situace na přelomu 80. a 90. let
– Kosovo je nejchudší a nejzaostalejší částí Jugoslávie
– Trvalý úbytek srbské (emigrací) a přírůstek albánské
(porodností) populace
– Srbové se cítí kulturně a hospodářsky vyspělejší, ale mají
pocit útlaku
– Sporné zprávy o vyhánění Srbů a násilí proti nim →
medializace → růst srbského nacionalismu
– Podpora srbské pravoslavné církve
– Toho využívá Slobodan Milošević (1989: „nikdo už se vás
neodváží bít“) a stává se prezidentem Srbska (1989)
– 1990: zrušena autonomie Kosova
– 1991: v reakci na to vyhlašuje Kosovo nezávislost, tu ale
Srbsko neuznává
– 1992: zasahuje srbská policie a armáda → obsazení a
pacifikace Kosova Srbskem
VÁLKA V KOSOVU
• Ibrahim RUGOVA
– (1944–2006)
– Filozof, novinář, spisovatel, přední kosovský
intelektuál, umírněný „otec národa“
– 1992–2006: prezident Kosova (do roku 1999 napůl
v ilegalitě)
– Zastánce nenásilného pasivního odporu (jako
Gándhí)
– Od roku 1995: spory s radikálními Kosovskými
Albánci (Kosovská Osvobozenecká Armáda)
– Hlavní pozitivní postava kosovského odporu
VÁLKA V KOSOVU
• Kosovská Osvobozenecká Armáda (UÇK)
– Partyzánská armáda Kosovských Albánců
– Cíl: nezávislost Kosova
– Od 1996: ozbrojený odpor proti Jugoslávské (srbské) armádě a srbským
polovojenským jednotkám; ale i zabíjení „kolaborantských“ Albánců,
Srbů a Romů; podezření z válečných zločinů
– Max. 20 000 členů
– Po svém vítězství rozpuštěna (1999)
• Hashim THAÇI (*1968)
– Dříve hlavní politický představitel UÇK
– Podezřelý z různých kriminálních činů (pašování drog, korupce)
– 1999–2000 a od 2008: premiér Kosova
• Agim ÇEKU (*1960)
– Dříve velitel UÇK
– Dřívější podezření z válečných zločinů se zatím nepotvrdila
– 2006-2008: premiér Kosova
VÁLKA V KOSOVU
• 1992–99: Kosovo pod přímou srbskou vládou
– Policejní stát, tvrdý režim, porušování lidských práv, všemožný útlak Albánců
• Kosovský odpor:
– 1992–96 odpor pasivní a nenásilný – občanská neposlušnost, vznik souběžné
ilegální vlády, škol či nemocnic
– Postupná radikalizace Albánců
– Od 1996: ozbrojený odpor (UÇK)
• Reakce Srbů: od 1997 tvrdý vojenský zásah proti Albáncům
– Nasazení armády, policie i polovojenských oddílů (Arkanovi Tygři apod.)
– Pokus o etnickou čistku → snaha vyhnat Albánce a Kosovo dosídlit Srby
• 1997–99: otevřené střety, válečné zločiny na obou stranách
– Asi 10 000 mrtvých Kosovských Albánců (civilistů)
– Téměř milion uprchlíků (zejména Albánců)
– 15. 1. 1999 masakr v Račaku: 45 Kosovských Albánců včetně žen a dětí zavražděno
speciálními jednotkami srbské policie → NATO incident odsuzuje a rozhoduje se k
zásahu
VÁLKA V KOSOVU
• Zásah NATO: bombardování Srbska 24. 3. – 11. 6. 1999
– Nasazení asi 1 000 letadel (zejména USA)
– Velitel: americký generál Wesley CLARK
– Cíle: nejdříve srbská armáda v Kosovu, později armádní cíle
v Srbsku; továrny, infrastruktura, elektrárny, mosty
– 500 mrtvých srbských vojáků, 500 – 1 000 mrtvých srbských
civilistů; poničení srbské ekonomiky a infrastruktury
– Občasné zásahy civilních cílů
• V průběhu bombardování konflikt Srbů a Albánců vrcholí:
– Pokračování či prohloubení etnických čistek a humanitární
krize, uprchlíci
• Výsledek:
– Srbská armáda se stahuje z Kosova
– NATO přebírá Kosovo pod svou správu a nastoluje mír a
pořádek
– Od června 1999 do země přichází jednotky KFOR (mírová
mise NATO v Kosovu)
VÁLKA V KOSOVU
• Celkový odhad obětí válek v Kosovu
1989–99: 12 až 15 000
– Více než 3/4 z toho Kosovští Albánci
• Po roce 1999 návrat většiny z milionu
albánských uprchlíků
• Většina Srbů uprchla či odešla (100 až
250 000) → etnické „vyčištění“ Kosova
– Pokles zastoupení Srbů v populaci
Kosova na cca 5 % (100 000 lidí)
– Srbové dnes zůstávají jen v izolovaných
enklávách pod dohledem (ochranou)
mezinárodních sil
– Přetrvávají občasné spory a násilnosti
mezi Srby a Albánci, a albánské útoky
na srbské enklávy, kostely a kláštery
(Kosovská Mitrovica, Podujevo)
VÁLKA V KOSOVU
• 1999–2008: Kosovo jako „protektorát“ pod
mezinárodním dohledem
• 2008: jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova
– Dodnes uznáno asi polovinou zemí světa (vč. ČR)
• KFOR: mírové jednotky NATO s mandátem OSN
– Jednotky KFOR v Kosovu zůstávají i dnes
– Působí od 1999; 2000: 50 000 vojáků, 2010: 10 000
vojáků (většina ze zemí EU)
– ČR: aktuálně okolo 450 vojáků v okolí Podujeva (SV
Kosovo na hranicích se Srbskem)
• Od 2008: civilní mise Evropské unie EULEX
– Asi 2 000 policistů a soudních úředníků ze zemí EU
(vč. ČR)
– Podpora vzniku „vlády práva a zákona“ v Kosovu
VÁLKA V KOSOVU
• Spolu s Bosnou a Hercegovinou je dnes Kosovo jedním z nejchudších a
nejproblematičtějších států Evropy
– Slabá ekonomika, na venkově převládá samozásobitelské zemědělství, nezaměstnanost
– Závislost na zahraniční pomoci a krajanech zaměstnaných na Západě (německy mluvící země)
– Korupce, šedá a černá ekonomika, organizovaný zločin, pašování drog
– Vysoký přirozený přírůstek, emigrace mladých lidí na Západ
– Stálá problematika srbské menšiny, napjaté vztahy se Srbskem (energetika, vzdělávání, apod.)
• Z Jugoslávie zbylo jen „vnitřní“ Srbsko (s Vojvodinou)
– Asi 7,5 mil. obyvatel (85 % Srbové)
– Velká část Srbů žije v zahraničí (Srbsko: 6,5 mil. z celkem 10 mil. Srbů)
– Srbové poníženi („komplex srbského mučednictví“)
– Spory mezi prozápadními a nacionalistickými silami
– Po 1999: postupná demokratizace a „normalizace“ země
– Únava obyvatel válkami, strádáním a chudobou
– Devastace srbské ekonomiky, nezaměstnanost, emigrace
– 2009: HDP v PPP na obyvatele jen 10 500 USD (Makedonie: 9 000)
ICTY
• International Criminal Tribunal for the
former Yugoslavia
– Funguje pod OSN od roku 1993
– Sídlo: Haag (Nizozemsko)
– Soudí válečné zločiny spáchané na území
bývalé Jugoslávie
– 1 200 zaměstnanců
– Nejznámější žalobci: Richard
GOLDSTONE (JAR, 1994–96), Carla Del
PONTE (Švýcarsko, 1999–2007)
– Dosud obviněno 161 lidí, z toho 48
odsouzeno; 2009: 24 probíhajících
procesů a dalších 19 lidí na proces čeká
– Obvinění od policistů přes armádní
velitele až po politiky
– 94 obviněných byli Srbové, 29 Chorvati;
jen 9 Albánci a 9 Bosňáci
ČERNÁ HORA
• 1992–2006: postupně se rozvolňující federace
(po roce 2003 „unie“) se Srbskem
• Úplná nezávislost: 2006
• Vyhnula se občanské válce i bombardování NATO
• Kandidát na členství v NATO a EU
• Rozvoj turistického ruchu (moře, památky, hory)
– Rychlý rozvoj ekonomiky; měna: euro
• Rozpor mezi „Srby“ (pro-srbská orientace) a
„Černohorci“ (pro-evropská orientace, za
nezávislost) – přitom „objektivně“ totožní
– Např. dle sčítání z roku 2003 se z 620 000 obyvatel ČH
považovalo 268 000 za Černohorce, 198 000 za Srby (dále 7
% Bosňáků, 5 % etnických Muslimů a 3 % Albánců)
• Prorůstání státu s organizovaným zločinem
– Pašování, drogy, prostituce, korupce
– Např. premiér Milo Ďukanović byl v Itálii podezřelý z
pašování cigaret
Mapa: červeně „Černohorci“ a modře „Srbové“
MAKEDONIE
• Nezávislost: 1991
• Velká albánská menšina: asi 25 % populace, hlavně
na západě a severu země
– Albánci mají podstatně vyšší přirozený přírůstek
– Plus asi 5 % Turků a Bosňáků
• V reakci na válku v Kosovu: albánské povstání (2001)
– Omezený konflikt mezi albánskou Národní Osvobozeneckou
Armádou (max. 7 000 povstalců) a Makedonskou armádou
– Za pomoci NATO bylo povstání potlačeno, povstalecká armáda
odzbrojena a Albánci dostali rozsáhlejší práva a autonomii
– Celkem asi 150 obětí
• Dnes je Makedonie velmi tolerantní země
– Albánci dosáhli plné rovnoprávnosti s Makedonci
• Hospodářská zaostalost – chudoba, nezaměstnanost,
korupce, šedá ekonomika
• Spory s Řeckem o název státu
Národnosti Makedonie v roce
2002: žlutě Makedonci a
hnědě Albánci

PDF Document reader online

This website is focused on providing document in readable format, online without need to install any type of software on your computer. If you are using thin client, or are not allowed to install document reader of particular type, this application may come in hand for you. Simply upload your document, and Docureader.top will transform it into readable format in a few seconds. Why choose Docureader.top?

  1. Unlimited sharing - you can upload document of any size. If we are able to convert it into readable format, you have it here - saved for later or immediate reading
  2. Cross-platform - no compromised when reading your document. We support most of modern browers without the need of installing any of external plugins. If your device can oper a browser - then you can read any document on it
  3. Simple uploading - no need to register. Just enter your email, title of document and select the file, we do the rest. Once the document is ready for you, you will receive automatic email from us.

Previous 10

Next 10